Zjistěte odpovědi na jedenáct nejčastějších otázek ohledně klimatických změn!

Klimatické změny jsou jedny z hlavních vědeckých a politických výzev naší doby. Od roku 1880 se globální průměrná teplota zvýšila až o 0,8 stupně Celsia. Během posledních dvou desetiletí bylo zaznamenáno deset nejteplejších roků v historii vedení záznamů. Celosvětová hladina moří vzrostla v minulém století o sedmnáct centimetrů. V roce 2013 dosáhlo množství oxidu uhličitého v atmosféře rekordní výše 400 ppm (1 ppm = 10-6 celku). Svět se mění a vědci jsou tím znepokojeni.

To, co je znepokojující, není změna samotná ani její hodnoty, ale je to její rychlost. Za posledních sto let se tempo nárůstu teploty téměř zdvojnásobilo. To je varovný signál, že něco není v pořádku. Odhaduje se, že pokud nezměníme způsob, jakým žijeme, hladiny oxidu uhličitého mohou v příštích několika staletích vystoupat až na 1500 ppm. Polární a horské ledy roztají, hladiny moře se zvýší, počasí a prostředí se změní a účinky se projeví na tisíciletí.

Ale ještě jsme neviděli to nejhorší, a to je velký problém. Ledovce začínají ustupovat, arktický led se ztenčuje a zvířata se již musejí přizpůsobovat změnám ve svém životním prostředí. Každodenní život mnohých se však nezměnil, a stále je mnoho otázek, které je třeba položit a zodpovědět.

Vědci pracují na monitorování planety a modelování možných dopadů změn klimatu. Satelity jsou zaměřeny na Zemi, fotografují a provádějí měření a vědci dole na zemi provádějí vyhodnocovací studie, aby zjistili, co se děje nyní, co se stalo v minulosti a co se může stát v budoucnu.

S narůstajícím množstvím informací se vlády pokoušejí podnikat kroky k omezení změn. S pomocí odborníků v této oblasti pracují na zmírnění nebezpečí, které představuje změna klimatu pro planetu. Pokud budeme schopni jednat okamžitě, můžeme mít větší šance, že budeme schopni zvrátit některé z klimatických změn způsobených námi lidmi. Bohužel ale některé kroky, které je třeba podniknout, jsou bolestivé, a jednat dříve, než s určitostí budeme předvídat, co se stane, mnohé lidi zneklidňuje.

Problém je v tom, že planetu máme jen jednu. Pokud budeme čekat na to, jak dopadnou změny klimatu, může být už pozdě.

1. „Globální oteplování neprobíhá, protože počasí bylo chladnější“

Během poslední zimy klesly teploty v jižní Evropě hluboko pod bod mrazu a země zvyklé na mírné počasí se pokryly silnou vrstvou sněhu. Za velkou louží v USA zaznamenal Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) dvojnásobný počet extrémních sněhových bouří ve druhé polovině 20. století ve srovnání s polovinou první. Vzhledem k tomuto arktickém počasí není divu, že klimatologičtí skeptikové nechtějí globálnímu oteplování uvěřit. Ale počasí není totéž, co klima. Počasí je poměrně podrobný popis stavu atmosféry v relativně krátkém časovém intervalu, klima popisuje situaci dlouhodobě s použitím více průměrných hodnot.

Arktida je obklopena polárním vzdušným vírem tvořeným kruhovými větry z chladného vzduchu. Na okrajích vír reaguje se vzdušnými proudy, které přinášejí teplý vzduch od rovníku. Za normálních okolností je chladné počasí v zimě kompenzováno tímto vzdušným pohybem, ale zvýšení tlaku vzduchu nad Arktidou nebo narušení vzdušného proudění může přinést velmi chladné počasí i na jih.

Obecně globální teplota dlouhodobě roste a dnes je o stupeň vyšší, než tomu bylo v roce 1880. Ačkoli kolísání proudění vzduchu způsobuje chladné počasí v Severní Americe, Evropě a v Asii, globální teplota stoupá, což je příčinou šířících se obav.

 

2. Vědci nesouhlasí s teorií klimatických změn

Země se zahřívá; záznamy teplot vedených nezávislými organizacemi po více než sto let ukazují, že se planeta zahřívá. Debata se zaměřuje na to, co způsobuje vzestup teplot, a vědci ukazují na nás samé.

Došlo k pátrání po již publikovaných pracovních frázích, jako jsou „globální změny klimatu“ a „globální oteplování“. Tyto studie byly analyzovány, aby zjistili, zda vědci souhlasí s tím, že globální oteplování existuje, a zda i hledali příčiny. Výsledky sedmi z těchto nezávislých studií byly zveřejněny v roce 2016 a společně zjistili, že vědci v oblasti klimatologie se mezi 90 až 100 procenty shodují, že globální oteplování je způsobeno lidmi.

Podporují je národní akademie věd z osmdesáti zemí světa a Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), také stovka odborníků na klimatické změny, kteří pracují s OSN. S tím je těžké polemizovat. Lidé si musejí uvědomit následky svého konání, a to rychle.

Červené části této mapy ukazují oblasti, které byly v letech 2000–2009 teplejší než v letech 1951–1980.

3. „Změny klimatu, které dnes pozorujeme, jsou naprosto přirozené“

Země už byla teplejší. Ve skutečnosti je mnohem teplejší. Geologické záznamy dokážou odhalit stav planety ve vzdálené minulosti. Během raného eocénu před 54 až 48 miliony let byly teploty až o 14 stupňů vyšší než dnes. Bylo tak horko, že led na obou pólech zcela roztál.

Oběžná dráha Země okolo Slunce je nerovnoměrná a to, jak se přibližujeme k naší hvězdě, nebo se od ní vzdalujeme, ovlivňuje klima naší planety od nástupu ledových dob. Slunce se z času na čas rozjasní a vyzařuje více energie. Stejně tak jako vulkanické erupce čas od času naplní zemskou atmosféru oxidem uhličitým (čímž napomáhají jejímu ohřátí), nebo pevnými částečkami (ty naopak planetu ochladí blokováním slunečního záření). Tyto faktory měnily teplotu Země a budou ji dále ovlivňovat v budoucnu, ale to není to, co se děje teď.

V posledních několika desetiletích se teploty rychle zvyšují. Sofistikované modely globální teploty, které ignorují veškeré lidské vlivy, dokážou obnovit vzorce, které jsme pozorovali až do padesátých let, ale po tomto okamžiku nedokážou zohlednit právě probíhající děje. Započítejte vliv lidmi vytvořených emisí a modely najednou začnou fungovat.

Lidská činnost zvyšuje přirozené oteplování planety. Zaplavujeme atmosféru oxidem uhličitým a methanem, který působí jako přikrývka.

 

4. „EXTRÉMNÍ POČASÍ JE PŘÍMÝM DŮSLEDKEM KLIMATICKÝCH ZMĚN“

Během posledních několika let prudce narostl zaznamenaný počet případů extrémního počasí. Vezměte si například USA, kde přicházejí vlny veder výrazně častěji, dokonce i v chladných státech jako je třeba Aljaška. Zimní bouře se také staly častějšími a intenzivnějšími a počet bleskových dešťů se také zvyšuje. Podobně narostl počet bouří v severním Atlantském oceánu, které jsou intenzivnější a trvají déle. Při všech těchto událostech je však obtížné najít přímou souvislost s klimatickými změnami. V roce 2014 společnost NOAA zveřejnila zprávu zaměřenou na šestnáct extrémních povětrnostních událostí po celém světě. Objevili vazbu mezi lidskou činností a vlnami tepla, ale nebylo možné dokázat, že sucha, silné deště nebo studované bouře byly přímým výsledkem lidské činnosti. Zvyšující se globální teplota zvyšuje riziko extrémního počasí a můžeme očekávat, že takové události budou v budoucnu stále častější, ale v současné době není možné všechno svádět na změnu klimatu.

VĚDĚLI JSTE ŽE? Roky 2014, 2015 a 2016 jeden po druhém každý zlomil předchozí záznam nejteplejšího roku od začátku záznamů

5. „CO2 NEBUDE PROBLÉM, BUDE TO METHAN“ 

Pokud jde o skleníkové plyny, přitahuje nejvíc pozornosti oxid uhličitý. Množství CO2 v atmosféře roste od průmyslové revoluce, ale není to jediný plyn odpovědný za globální oteplování. Methan je 30krát lepší při kumulaci tepla. Tato malá molekula se uvolňuje při rozpadu organických materiálů. Vstupuje do atmosféry během výroby a přepravy fosilních paliv; vzniká při rozkladu zbytků rostlin a živočichů; hospodářská zvířata jako prasata a krávy jej vylučují denně. Přesto ale není hlavním důvodem globálního oteplování. V atmosféře je mnohem více CO2, a mnohem víc se ho také vyprodukuje. V USA se na celkové produkci skleníkových plynů v roce 2014 podílel CO2 81 %, zatímco methan činil pouze 11 %. Je pravda, že CO2 se na Zemi na rozdíl od methanu vyskytuje stovky nebo dokonce tisíce let.

„Vědecké důkazy o oteplování klimatického systému jsou jednoznačné“

Mezivládní panel o změně klimatu

6. „VÍCE CO2 JE POZITIVNÍ PRO ROSTLINY“

Oxid uhličitý je klíčový vstup pro fotosyntézu. Rostliny chemickou reakcí CO2 s vodou při působení slunečního světla vyrábějí cukry, které jsou nepřímým zdrojem energie pro téměř vše živé na planetě. Bez oxidu uhličitého bychom tu nebyli. Zvýšení podílu oxidu uhličitého v atmosféře urychluje růst rostlin, nicméně v souvislosti se změnou klimatu to není zase tak jednoduché. Stanfordská univerzita provedla tříletý experiment, kterým testovala, co by se stalo s rostlinou během následujících sta let, pokud by se naše planeta měnila podle současných předpokladů. Vědci zdvojnásobili množství oxidu uhličitého, zvýšili teplotu o jeden stupeň, zvýšili srážky a zvýšili obsah dusíku v půdě (výsledek spalování fosilních paliv). Za takto kombinovaných podmínek se růst rostlin zastavil.

 

7. „ZVÍŘATA JSOU SCHOPNA SE ZMĚNÁM KLIMATU PŘIZPŮSOBIT“

Od té doby, co se na Zemi poprvé objevil život, se teplota planety divoce měnila. V období eocénu byla teplota asi o 14 stupňů Celsia vyšší než dnes, během poslední ledové doby to bylo o více než čtyři stupně méně.

Různé živočišné druhy jsou schopné změnit své návyky, přestěhovat se do jiných domovů nebo se dokonce celkově změnit, aby unikly klimatickým změnám. Například slunéčko dvoutečné se vyskytuje buď černé s červenými skvrnami, nebo červené s černými. V minulosti býval poměr těchto dvou variant přibližně stejný, ale nyní je většina červená, což jak se zdá pomáhá udržet tepelnou pohodu. Růžový losos se rozmnožuje dříve v teplejších vodách a motýl hnědásek osikový se posunuje do vyšších nadmořských výšek.

Podobně rychlé změny však nejsou pro každý druh možné. Klimatické změny se dějí rychle a evoluce je poměrně pomalá. Mnoho druhů se snaží přizpůsobit se měnícím podmínkám světa.

Zánik zlaté ropuchy je spojován se změnou klimatu

8. „KLIMATICKÉ ZMĚNY JSOU JEN KONSPIRACE“

Tento mýtus je nejtěžší prolomit. Mnozí lidé jsou automaticky skeptičtí ohledně jakýchkoli důkazů, které by odborníci na ochranu klimatu mohli vůbec použít. Změna klimatu není jen o vědě – je také o politice. Změna způsobu, jakým svět funguje, bude těžká. Není divu, že se výzkum setkává s odporem. Naše porozumění se však mění rok od roku. Pravdou je, že se mezinárodně uznávané organizace jako IPCC, NASA, NOAA a národní akademie věd z více než osmdesáti zemí shodují na tom, že ke změnám klimatu dochází. Vědecký konsensus spočívá v tom, že lidská činnost je pravděpodobnou příčinou klimatických změn. Když před časem došlo k objevení spojitosti mezi kouřením a rakovinou plic, snažili se tuto teorii zdiskreditovat obchodníci s tabákem. Nyní jsou na tahu producenti fosilních paliv.

 

9. „PÁR STUPŇŮ NENÍ ŽÁDNÝ ROZDÍL“

Od konce roku 1800 se svět oteplil o méně než jeden stupeň Celsia. Zní to jako nic, že? Ale i několik málo stupňů může mít za následek velký rozdíl. Příběh planety Země je vepsán do hornin a my víme, že jestliže bude průměrná teplota jen o několik stupňů nižší, ponoříme se do ledové doby. O několik stupňů teplejší planeta, a ledové čepice začnou tát.

Globální oteplování se sleduje pomocí průměrné globální teploty. Ve skutečnosti není nárůst teploty rovnoměrný po celém světě. Mezinárodní panel o změně klimatu předpověděl, že do roku 2100 by teploty mohly vzrůst až o 4,5 stupňů Celsia, na některých místech dokonce ještě mnohem více.

V roce 2015 byla podepsána 196 státy tzv. Pařížská dohoda, která by měla vést ke zpomalení oteplování planety. Cílem je udržet oteplení pod dvěma stupni Celsia ve srovnání s dobou před technickou revolucí. Doufáme, že se povede nárůst udržet na 1,5 stupni Celsia. Těch 0,5 stupně může znít bezvýznamně, ale může být rozhodující.

Evropská unie geologických věd publikovala v roce 2016 studii, která zkoumá rozdíly při oteplení o půl stupně Celsia.

Zvýšení úrovně oxidu uhličitého a teploty by mělo podpořit růst některých plodin, například sójových bobů a pšenice, ale jakmile by teplota překročila prahovou hodnotu 1,5 stupně, mohli bychom o tento benefit přijít. Na některých místech by mohly teploty stoupnout až o deset stupňů a extrémní teplo a sucho by patrně způsobily ztrátu těchto životně důležitých plodin.

Výzkumné práce na zjištění důsledků nárůstu teploty jsou stále ještě v plenkách, ale z údajů dostupných již nyní se vědci v Oxfordu ve Velké Británii pokoušejí upřesnit následky teplotního rozdílu mezi 1,5 a 2,0 stupni. Tento malý skok nese zvýšenou míru rizika extrémních povětrnostních událostí, jako jsou sucha, záplavy a bouře, které by mohly mít zničující účinky na obyvatelstvo, ekonomiku a samozřejmě na životní prostředí. Následovaly by hladiny moří. Teplota oceánů bude reagovat na změnu atmosférické teploty což urychlí do té doby víceméně skryté tání ledovců. Několik stupňů by mohlo znít jako nic, ale dopad této změny by byl obrovský.

 

10. „SE ZMĚNOU KLIMATU NEMŮŽEME NIC DĚLAT“

Je příliš brzy se vzdávat. Náš vliv na změnu klimatu jsme objevili dostatečně včas a stále je ještě čas zasáhnout. Nejjednodušší způsob, jak snížit emise skleníkových plynů, které mění teplotu, je přestat je produkovat. V roce 2010 pocházela čtvrtina skleníkových plynů z výroby elektřiny a tepla, další čtvrtina ze zemědělství a využívání půdy, přibližně 20 % z průmyslu a 14 % z dopravy.

Zlatým standardem je přechod k obnovitelné energii, což se již pomalu začíná dít. V roce 2015 klesly emise oxidu uhličitého ve Velké Británii o 4,3 % díky pokračujícímu poklesu spotřeby uhlí. Mezi lety 2005 a 2012 poklesly emise v USA o téměř 10 %.

Vzhledem k tomu, že se hladina oxidu uhličitého v atmosféře již zvýšila, bude trvat staletí, než se věci vrátí k normálu, i když se nám podaří zastavit škodlivé činnosti. Pokud chceme zmírnit skleníkový efekt a zastavit nárůst globální teploty, musíme prozkoumat i další možnosti.

Jednou z teorií je odrážet část slunečního světla zpět do vesmíru tak, že vytvoříme jasné mraky nad oceány, nebo budeme do vzduchu rozstřikovat reflexní částice. Dalším úkolem je odstranit oxid uhličitý z atmosféry buď přirozeně tím, že vysadíme více stromů a povzbudíme růst mořských řas, nebo uměle tak že vyvineme uhlíkové depoty, které by odsávaly oxid uhličitý z atmosféry a skladovaly ho.

Přechod na obnovitelné zdroje energie je naší nejlepší možností ke snížení nebo zvrácení škod způsobených naší atmosféře a klimatu.

 

11. „KLIMATICKÉ ZMĚNY JSOU ZPŮSOBENÉ SLUNCEM“

Slunce neprodukuje stále stejné množství energie. Prochází cykly zvýšování a snižování aktivity každých přibližně jedenáct let, které kulminují intenzivnímvýskytem slunečních skvrn. Během minulého století tato aktivita zintenzivněla a Slunce je nyní jasnější, než bylo před tisíci lety. Navíc na délku a intenzitu ročních období mají vliv ekliptika oběžné dráhy Země a lunisolární precese (proměnlivý výkyv osy působený silami Slunce a Měsíce).

V minulosti byly tyto cykly a změny spojeny s kolísáním teploty na Zemi, včetně příchodu a odchodu ledových dob. Nicméně trendy oteplování v posledních několika desetiletích už dávno neodrážejí sluneční aktivitu. Jak globální teploty rostou, aktivita Slunce zůstala stabilní. Ve skutečnosti došlo v letech 2007 až 2009 ke slunečnímu minimu, ale teploty na Zemi se stále zvyšovaly.

 

 

 

VĚDĚLI JSTE ŽE? Čína produkuje více než 25 procent světových emisí skleníkových plynů a USA přispívají 16 procenty.

 

Klimatické změny
Copyright 2017 Uzvisproc.cz